Každá lidská dovednost, hledání a zaujatá činnost se v čase přirozeně, plynule vyvíjí a někdy i dramaticky proměňuje. Občas sama touží zastavit se, ohledat své kořeny, prazáklady, výchozí inspirace, ze kterých vznikala, aby inspirovaně žila dál či svou cestu modifikovala. Kreativní oblasti lidské tvorby mají, díky v mnohém neuchopitelné struktuře, nutkavou potřebu ohlédnout se ke svým kořenům, které jsou pak navzájem respektovány. Vzniká postupně množina kulturního dědictví lidstva, která je nejen bohatstvím, ale především zdrojem inspirací pro tu část, která je živá a mnohdy rozvinutá do pestrého vějíře se společnými kořeny, přičemž se nikdy ve svém rozvoji nezastaví, pokud neztratí vazbu na energii svého zrodu. Patří do celkového procesu nekončícího objevování a poznávání člověka a lidské společnosti na našem světě a světa vůbec. Tím je proces poznání skrze umění přínosný a identický se skutečně objevitelskou vědou.

K desátému výročí zapsání slovenského a českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO připravují loutkáři projekt Rok loutkového divadla, který bude na třiatřiceti místech Česka a Slovenska (doslova od Košic po Cheb) připomínat tuto část divadelního spektra řadou festivalů, přehlídek a jednorázových loutkářských akcí, dále promítáním inspirativních loutkových inscenací, animovaných filmů a televizních pořadů s komentářem, edukačními dílnami, konferencemi a malými výstavami. Tyto aktivity budou v dalším období pokračovat oslavou vzniku časopisu Loutkář, připomenutím založení Loutkářské katedry DAMU a vše vyvrcholí kongresem UNIMA v roce 2029, při kterém bude oslaveno sté výročí založení této mezinárodní organizace v Praze. Loutkáři doprovodí toto kulaté výročí divadelním festivalem a uvažuje se též o uspořádání větší interaktivní výstavy.

Minulost a současnost loutkářství bude právem bohatě připomínána, ale projekt Rok loutkového divadla bude také reflektovat nejnovější trendy, vstup moderních technologií do inscenací, dále tvorbu malých či větších nezávislých souborů, včetně divadelní tvorby ve specifických skupinách a nemocnicích. Obsáhne též výzkumnou a nezávislou tvorbu studentů Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a Katedry bábkarskej tvorby Divadelní fakulty VŠMU. V Praze šlo o první vysokoškolské pracoviště tohoto typu na světě a o založení se zasloužily významné osobnosti jako Josef Skupa, Erik Kolár a Jan Malík. Na proměně pražské loutkářské katedry se v průběhu posledního období podíleli Josef Krofta, Petr Matásek, Karel Makonj, Nina Malíková, Markéta Schartová, Jan Schmid, Pavel Kalfus, Alois Tománek a další.

Už od počátku byl ve výtvarné podobě českého i slovenského loutkářství spatřován základní rys této umělecké disciplíny, jak dokládají historické loutky zpracovávané profesionálními řezbáři ve specializovaných oficínách, kde se řemeslo po generace předávalo. Akcent kladený na výtvarnou podobu pak pokračoval i v následné amatérské etapě, kdy měli v nových uměleckých souborech hlavní slovo také výtvarní umělci (Sucharda, Šaloun, Skupa, Trnka ad.). Význam loutkářské scénografie je pak zřejmý i v etapě profesionalizace, kdy bylo na pražské Loutkářské katedře otevřeno speciální scénograficko-technologické pracoviště, které je dodnes jedním z mála takových míst na světě, a řada jeho absolventů zásadně posunula možnosti výtvarného gesta na scéně (Vítek, Matásek, Kalfus, Tománek, Cigánová ad.). Projekt Rok loutkového divadla si právem připomene tvůrce loutkových a animovaných filmů a televizních pořadů s různými druhy loutek, kteří proslavili tuto naši tvorbu po celém světě. Tvůrci jako Jiří Trnka, Jan Švankmajer, Břetislav Pojar, Jiří Barta, Radek Pilař a další jsou dodnes uznávaní a následovaní.

Cílem projektu je připomenout publiku jedinečnost významu českého a slovenského loutkového divadla, které zahrnuje několik světových prvenství. V roce 1912 vznikl v Československu první oborový časopis pro loutkové divadlo – Loutkář, který kontinuálně vychází až do této doby. V roce 1929 byla v Praze, z iniciativy českých a slovenských loutkářů, založena mezinárodní loutkářská organizace UNIMA a v roce 1952 byla na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze založena Loutkářská katedra. Naposledy v roce 2016 došlo k zapsání tradičního loutkářství našich zemí na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tyto důležité momenty z historie i nedávné minulosti dokládají živost tradičního českého a slovenského loutkářství. Realizaci projektu spolu s iniciátory (Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi, Spolek pro podporu tradic loutkářství) organizačně zajišťuje České loutkářské centrum, zapsaný ústav, časopis Loutkář, České centrum UNIMA a Slovenské centrum UNIMA.

Na projektu se podílí:

Významné amatérské soubory a sólisté především s odkazem na jejich ohlas v rámci festivalu Loutkářská Chrudim

Tradiční festivaly, akce a přehlídky konané již řadu let, na nichž se sumarizují a oceňují aktuální výsledky loutkářské tvorby profesionálních souborů

Průkopníci nezávislosti po sametové revoluci (Buchty a loutky, Divadlo bratří Formanů a Divadlo Continuo)

Soubory a skupiny nově vznikající a nejčastěji sdružované pod patronací festivalu Malé inventury, Damúzy a jiných sdružení

Loutkářská tvorba ve specifických skupinách (Rynholec, Neratov, Loutky v nemocnici)

Inscenace studentů Katedry alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU v Praze a Katedry bábkarskej tvorby Divadelní fakulty VŠMU v Bratislavě

Teatrologický výzkum, který na základě prezentace současné tvorby chce nejen přehlédnout pestrý současný vývoj, ale komparovat navzájem jednotlivé výsledky. Výzkum bude veden jak s ohledem na desáté výročí zapsání tohoto umění na seznam živého kulturního dědictví UNESCO (2016), tak s perspektivou stého výročí založení mezinárodní loutkářské organizace UNIMA (1929).

Připomenuty budou samozřejmě animované a loutkové filmy a jejich tvůrci, jak ti současní, tak ti, kteří tradici československého loutkového filmu založili, a úspěšné loutkové pořady televizní. Promítání bude spojeno s lektorským doprovodem stejně jako u prezentací záznamů významných inscenací z historie loutkového divadla. Dnes již tradičně konané edukační dílny pro děti i dospělé budou pevnou součástí pořádaných akcí, protože aktivní účast zájemců dokládá skutečný zájem o tento obor divadelní tvorby.

Projekt začne v červnu 2026 v Plzni konferencí a festivalem Skupova Plzeň 2026 Projekt začne v Plzni konferencí a festivalem Skupova Plzeň 2026 a jeho dalšími zastávkami bude přehlídka Loutkářská Chrudim, festival Přelet nad loutkářským hnízdem v divadle Minor, rekonstruovaná Říše loutek i řada dalších míst České a Slovenské republiky známých loutkářskými aktivitami, od Českých Budějovic až po Žilinu. Vrcholit bude na Mateřince v Liberci v červnu 2027 a závěr tohoto cyklu bude na festivalu Regiony v Hradci Králové 2027. Na jednotlivých místech budou pořadatelé prostřednictvím inscenací prezentovat současnou tvorbu navazující na živou a oceněnou tradici, s lektory připomínat záznamy významných představení, filmů a pořadů minulosti, pořádat edukační dílny pro děti i dospělé, semináře a místní výstavy a také čtyři teatrologické konference s příslušnými publikačními výstupy. Bohatý program projektu je široce rozložen v čase a pokrývá mnohá místa, kde loutkové divadlo nepřetržitě žije a tvoří pro diváky všech věkových stupňů, především pro děti a mládež.

Post scriptum:

Milí přátelé loutkového divadla,

na své cestě různými divadly jsem shodou okolností potkal loutkové Divadlo DRAK. V jeho tvorbě se mi otevřely dveře k druhu divadla, o němž jsem nabyl přesvědčení, že je uměním zvláště pozoruhodným, a protože se nezastaví před žádnými novými podněty, je neustále živé, inspirativní a současně hrdé na své slavné, respektované kořeny. Rád jsem se mu roky věnoval naplno.

Zvu vás na Rok loutkového divadla a věřím, že společně prožijeme řadu zajímavých a inspirativních setkání.

Váš prof. Miloslav Klíma